Členské státy využijí Evropského sociálního fondu plus (ESF+) k řešení socioekonomické krize způsobené pandemií covidu-19. Stimulací investic do pracovních míst, dovedností a služeb podpoří fond ekologické, digitální a odolné zotavení EU po krizi.

Převážná část rozpočtu ESF+ (98,5 mld. eur z celkového objemu více než 99 mld. eur) je koncipována a prováděna v partnerství mezi Evropskou komisí, vnitrostátními a regionálními orgány, sociálními partnery a zúčastněnými stranami na základě přístupu „sdíleného řízení“.

Evropský sociální fond plus je úzce navázán na doporučení pro jednotlivé země a související analýzy poskytované v rámci evropského semestru – rámce pro koordinaci hospodářských a sociálních politik v celé Evropské unii. Z ESF+ se financuje provádění klíčového prvku evropského semestru, kterým je evropský pilíř sociálních práv, a to prostřednictvím zavádění opatření v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností a sociálního začleňování.

Tematické zaměření

Unie může v rámci tematických zaměření zacílit na specifické potřeby celé EU. To umožňuje soustředit do těchto oblastí zdroje spravované v rámci sdíleného řízení.

• Největším problémem zůstávají sociální nerovnosti a chudoba. Členské státy by proto měly přidělit alespoň 25 % svých zdrojů z ESF+ na podporu sociálního začleňování. Za účelem poskytování potravinové a základní materiální pomoci byl do ESF+ také začleněn Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Všechny členské státy jsou povinny vyčlenit na tento cíl alespoň 3 % svých zdrojů z ESF+.
• Nezaměstnanost mladých lidí je vysoká už od hospodářské krize v roce 2008 a během pandemie covidu-19 došlo k jejímu dalšímu nárůstu. Všechny členské státy musí vyčlenit odpovídající částku ze svých zdrojů z ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílená opatření a strukturální reformy, které zaměstnanost mladých lidí podpoří. Státy, v nichž se počet mladých lidí ve věku 15 až 29 let, kteří v období 2017–2019 nebyli zaměstnaní ani se neúčastnili vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET), pohybuje nad evropským průměrem, by měly vyčlenit alespoň 12,5 % svých zdrojů z ESF+ na mládež.
• Míra chudoby dětí zůstává nepřijatelně vysoká a v důsledku pandemie covidu-19 dále roste. V rámci ESF+ se od členských států, ve kterých je problém dětské chudoby nejpalčivější, požaduje, aby přidělily nejméně 5 % svých zdrojů z ESF+ na opatření k jejímu snížení. Všechny ostatní členské státy musí na tento účel vyčlenit odpovídající částku.
• Pro úspěšné provádění ESF+ a politik, které tento fond podporuje, je zásadní kapacita sociálních partnerů a občanské společnosti. Všechny členské státy by měly přidělit odpovídající částku na budování kapacit sociálních partnerů a občanské společnosti. Členské státy, které v rámci evropského semestru dostaly v tomto ohledu doporučení, by na tento účel měly přidělit nejméně 0,25 % svých zdrojů z ESF+ v rámci sdíleného řízení.

Členské státy využijí Evropského sociálního fondu plus (ESF+) k řešení socioekonomické krize způsobené pandemií covidu-19. Stimulací investic do pracovních míst, dovedností a služeb podpoří fond ekologické, digitální a odolné zotavení EU po krizi.